Pro začátek je dobré podotknout, že není spravedlivé detailně srovnávat přístup ke stárnutí v jednotlivých zemích, neboť v každé jsou jiné podmínky. Zaměřme se proto na to, co je u Norů skutečně zajímavé.
Většina z nich nezažívá stárnutí jako období, které by je mělo definovat pouze ztrátou schopností. I když uznávají fyzické změny a např. pohybová omezení, mnoho z nich to nebere negativně. Vnímají stárnutí jako čas, ve kterém má jejich život stále stejný smysl. A také si nemyslí, že by kvůli vyššímu věku měli mít někde zavřené dveře.
Norové chtějí být soběstační
V přístupu Norů se promítají dva hlavní principy, které stojí za pozornost. Prvním je silný důraz na samostatnost a aktivní roli ve společnosti i ve vysokém věku. V mnoha veřejných debatách a politických dokumentech, které formují norskou sociální politiku, lze najít myšlenku, že stárnutí není jen o pasivním přijímání péče, ale o udržování zdraví, samostatnosti a účasti. Záměrně se mluví o „úspěšném stárnutí“, které zahrnuje fyzickou aktivitu, duševní zapojení a možnost přispívat společnosti i rodině. Tento přístup podporuje nejen dobrý pocit jednotlivce, ale i širší společenskou hodnotu starších lidí. Ruku v ruce s tím je potřeba uvědomit si, že pro to každý musí něco udělat. Pečovat o sebe.
Druhým rysem, který se v norském kontextu objevuje, je tendence k nezávislosti v péči. Lidé často preferují vytvářet a udržovat svůj život sami, spíše než spoléhat se jen na rodinnou péči či podporu z různých organizací. Není to o tom, že by se báli být na obtíž. Zkrátka přemýšlejí jinak a chtějí být svými pány co nejdéle je to možné.
Ale také pro své zdraví něco dělají. Norové jsou informovanější a vědí, na co mají v oblasti zdraví nárok, chápou změny ve svém těle a proto pro ně není překvapením, když se objeví třeba potíže se spánkem nebo duševní vyčerpání. Dokážou upravit svou stravu tak, aby nepodporovala nárůst hmotnosti a zároveň organismu dodala látky, které s věkem mohou chybět.
Co si z norského přístupu můžeme vzít?
Že naši představu o kvalitním stárnutí můžeme vždycky trochu vyšperkovat. U nás panuje tendence lidi po padesátce trochu přehlížet. Někdy se označují jako neviditelní – třeba pro trh práce. Pokud se v takovém období zrovna nacházíte, zkuste si pro začátek představit, jaké by to bylo, kdybyste nebyli ovlivněni zdejšími zvyklostmi.
- Stárnutí lze chápat jako pokračování života s hodnotou a smyslem, ne jen jako období ztrát.
- Podpora samostatnosti a aktivní účasti (ať už ve fyzické, sociální nebo mentální rovině) není jen hezká myšlenka, ale může mít konkrétní dopady na zdraví a prožívání stárnutí.
- Komunikujte s vrstevníky. Podělte se o to, co vám pomáhá, poraďte si navzájem. Společně jste silnější.
Celkově norský přístup neklesá do idealizace nebo přehnaného optimismu, ale staví na kombinaci důstojnosti jedince, aktivního zapojení a podpory, která lidem umožní být součástí společnosti naplno i ve vyšším věku. Lidé se aktivně zajímají o věci, které jim život mohou usnadnit – ať už jsou to různá cvičení, která berou ohled na věk, vzdělávací akce nebo zdravotní tipy, jak svému tělu pomoci se správnou výživou.
