To, co člověk ve třiceti zvládl bez přemýšlení, je po padesátce náročnější. Po dlouhém dni se člověk déle vzpamatovává. Únava se objevuje snadněji. Regenerace už není samozřejmá. To je přirozený proces stárnutí. A právě v této souvislosti začali vědci v posledních desetiletích věnovat stále větší pozornost jedné velmi staré a přitom stále fascinující molekule.
Jmenuje se NAD+.
NAD+ není nový módní doplněk stravy
Než se kolem NAD+ vytvořil dnešní „anti-aging“ průmysl, věda ho znala více než sto let. NAD+ je přirozenou součástí našich buněk. Účastní se základních biochemických reakcí, bez kterých by buňky nemohly normálně fungovat. Jednou z jeho hlavních úloh je účast na přenosu elektronů při metabolismu živin. Zjednodušeně řečeno pomáhá buněčným reakcím, při kterých organismus zpracovává živiny. NAD+ ale není energie samotná. Je přesnější představit si ho jako jednu ze součástí složitého systému, který umožňuje buňkám s energií z živin pracovat.
A právě tady začíná být NAD+ zajímavý. Protože s přibývajícím věkem se nemění pouze to, jak člověk vypadá nebo kolik má svalové hmoty. Mění se také fungování metabolismu na úrovni buněk.
Co má NAD+ společného s vitaminem B3?
Niacin, tedy vitamin B3, zahrnuje například kyselinu nikotinovou a nikotinamid. Organismus ho získává ze stravy a část si ho může vytvořit také z aminokyseliny tryptofanu. A právě z některých látek souvisejících s vitaminem B3 si organismus vytváří NAD+. To znamená, že mezi běžnou výživou, vitaminem B3 a metabolismem NAD+ existuje skutečná biologická souvislost. Niacin přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální funkci nervového systému, k normální psychické funkci, ke snížení míry únavy a vyčerpání a k udržení normální pokožky a sliznic.
Co se tedy děje s věkem?
Představte si lidské tělo jako obrovskou továrnu. V mládí má továrna obrovské množství rezerv. Některé procesy probíhají velmi rychle a organismus se dokáže s řadou problémů vypořádat bez toho, abychom si jich vůbec všimli. S věkem se mnoho těchto procesů postupně mění. Neexistuje jediný „vypínač stárnutí“. Stárnutí je výsledkem mnoha změn, které probíhají současně. Mění se metabolismus, funkce mitochondrií, schopnost buněk reagovat na poškození a mnoho dalších procesů. A právě do několika z těchto procesů zasahuje NAD+. Buňky ho využívají také při činnosti některých enzymů, například sirtuinů. Tyto enzymy se podílejí na různých procesech uvnitř buněk. Proto dnes vědci NAD+ nezkoumají pouze jako molekulu spojenou s energií. Zajímá je také jeho role v buněčné regulaci a v procesech souvisejících se stárnutím.
NAD+ se v organismu neustále vytváří, spotřebovává a recykluje.
Proč by měl člověka po padesátce vůbec zajímat?
Protože po padesátce začíná být stále důležitější otázka, jak dobře tělo zvládá běžné každodenní fungování.
Nejde pouze o vzhled. Jde o metabolismus, nervový systém, svaly, regeneraci a schopnost organismu udržovat normální fungování. A NAD+ se dotýká několika základních buněčných procesů, které jsou pro tento výzkum důležité. Základem zůstává pestrá strava a celkově zdravý životní styl.
