V buňkách neustále probíhají chemické reakce spojené například s tvorbou energie. Při nich přirozeně vznikají mimo jiné reaktivní formy kyslíku, často označované zkratkou ROS. V přiměřeném množství mají v organismu své místo: podílejí se na buněčné komunikaci a pomáhají buňkám reagovat na změny prostředí. Zároveň u nich ale platí, že čeho je moc, toho je příliš. Na rovnováze reaktivních forem kyslíku se přitom podílí mimo jiné právě glutathion.
Co je glutathion a kde se v těle bere
Glutathion není vitamín ani minerální látka. Jde o malou molekulu složenou ze tří aminokyselin:
- kyseliny glutamové,
- cysteinu,
- glycinu.
Odborně se proto označuje jako tripeptid. Buňky si jej vytvářejí samy s tím, že k tomuto procesu potřebují určité enzymy a energii. Pro antioxidační působení glutathionu je zásadní především část pocházející z cysteinu, která obsahuje takzvanou thiolovou skupinu. Právě ta umožňuje glutathionu vstupovat do oxidačně-redukčních reakcí.
Zjednodušeně řečeno může převzít reaktivní formy kyslíku, které by jinak mohly reagovat s jinými buněčnými strukturami.
Antioxidanty pomáhají udržet rovnováhu
Reaktivní formy kyslíku bývají někdy představovány jen jako škodlivé. Ve skutečnosti záleží na jejich množství, místě vzniku a délce působení. V nízkých, fyziologických koncentracích se reaktivní formy kyslíku účastní buněčné signalizace. Antioxidační systém je tedy nemá zcela odstranit, ale pomáhá regulovat jejich hladinu. Tento rozdíl je důležitý i pro pochopení pojmu oxidační stres. Oxidační stres neoznačuje přítomnost reaktivních molekul, ale stav, kdy je jejich tvorba vyšší a buněčné antioxidační mechanismy nestačí k udržení rovnováhy. Glutathion je jednou z částí této sítě společně s enzymy a dalšími antioxidanty.
Reaktivní formy kyslíku a volné radikály – znáte rozdíl?
Pojem reaktivní formy kyslíku neboli ROS popisuje celou skupinu oxidativně působících molekul. Volné radikály jsou pak jen jednou z jejích podskupin, jsou to částice s jedním nebo více nepárovými elektrony, a jsou proto velmi reaktivní. Reaktivní formy kyslíku ale zahrnují i neradikálové formy. Mezi ty patří i dobře známý peroxid vodíku.
Proč se říká glutathionu buněčný antioxidant
Antioxidanty jsou látky, které jsou součástí systému pomáhajícího udržet chemické prostředí buněk v rovnováze. Glutathion může reagovat s některými reaktivními látkami přímo. Ještě významnější je ale jeho spolupráce s enzymy, zejména s glutathionperoxidázami. Ty pomáhají převádět peroxidy na méně reaktivní produkty s tím, že glutathion využívají jako svého „reakčního partnera“. Glutathion se může navíc podílet také na obnově dalších antioxidantů.
Glutathion v doplňcích stravy
Glutathion je přirozenou součástí buněk, s rostoucím věkem ale jeho hladina klesá. Glutathion se částečně nachází v potravinách jako avokádo, chřest nebo špenát. Jeho množství v potravinách je ale malé. Proto může být ve vyšším věku vhodné zvýšit jeho příjem formou doplňků stravy. Ty mohou obsahovat další antioxidanty a látky vhodné pro podporu zdraví ve vyšším věku. Jednat se může například o:
- selen s antioxidačními účinky podporující zároveň draví vlasů a nehtů a pozitivně působící na imunitní systém i tvorbu spermií,
- niacin podílející se na energetickém metabolismu a podporující nervovou soustavu, psychické funkce, snížení únavy i zdraví sliznic a pokožky,
- kyselinu listovou s pozitivním působením na psychickou činnost, imunitní systém i syntézu aminokyselin a metabolismus homocysteinu,
- resveratrol, antioxidant přispívající k činnosti srdečně-cévního systému
- koenzym Q10 patřící též k látkám s antioxidačními účinky podporující energetický metabolismus, nervovou soustavu, svalové funkce i srdečně-cévní funkce.
Zdroje:
https://www.szpi.gov.cz/soubor/voditka-szpi-2024-prilohy.aspx
